Typy světelných zdrojů pro pěstování

06.02.2023

LED, HPS, MH, CMH a další... Jak se v tom všem orientovat?
Připravili jsme si pro Vás, poněkud obsáhlejší, článek kde se dozvíte ve srozumitelné řeči vše podstatné!

Typy světelných zdrojů

 

Světlo můžeme produkovat z různých zdrojů například

  • HPS- Vysokotlaká sodíková - vysoký podíl červeného světla = květ
  • MH- Metal halidová - vysoký podíl modrého světla = růst
  • CMH- Metal halid s keramickým jádrem- dvě plnospektrální varianty = růst i květ
  • LED- Světlo emitující diody - zpravidla plnospektrální nebo specializované
  • LEP- Plasmové svítidlo - plnospektrální pro růst i květ

 

HPS - High pressure sodium alias sodíkové lampy

HPS je asi nejtradičnější zdroj světla v našich končinách. Její výhody jsou nesporné- nízká pořizovací cena, slušná účinnost a možnost regulace (při použití kvalitního předřadníku). V nabídkách předních výrobců je možno najít i světla často trochu mylně označované jako duální- čili vhodné pro růst i květ. Opravdu duálních lamp je ale minimum, například takto označovaná Osram Plantastar obsahuje pouze jen asi >10% modrého světla. Jedná se o světlo do skleníků k dosvětlování plodin během zkracujících se dní a modré světlo je zde jen pouze jako kompenzátor nedostatku. Výrobci sami označují tyto lampy jako HPS s obohaceným spektrem. Rostliny navzdory 10% modrého světla mívají tendence natahovat internodie (mezipatra) a celkově mít křehčí růst.

Při indoor pěstování a využívání vysokotlakých výbojek vždy doporučujeme používat MH na růst a HPS na květ. Prodloužíte tím životnost obou lamp a hlavně získáte silné, košaté rostliny.

K jejich rozsvícení je potřeba předřadník.

 

MH - Metal halide aneb metalhalidové výbojky

MH neboli Metal halidová výbojka je výborný pomocník pro růst. Díky vysokému obsahu modrého světla je vhodná především na růst, udržování růstu (např. u matečních rostlin) nebo propagaci sazenic. Pokud použijete MH zdroj na růst můžete se těši na silnější a košatější rostliny které nebudou mít sebemenší problém s přechodem na květ.

Oproti HPS mají pár výhod i nevýhod. Výhodou je rozhodně jejích vyšší životnost a i to že díky jejímu použití prodlužujeme životnost HPS zdroje. Nevýhodou je pak nemožnost regulace pomocí předřadníku. VŽDY zkontrolujte zda máte předřadník správně nastaven, pokud se tak nestane v nejlepším případě si vyhodíte pojistky a zníčíte lampu. V horším Vás čeká ohňostroj o který nestojíte.

K jejich rozsvícení je potřeba předřadník

 

LED.. tedy Ligh emitting diodes

LED- Light emitting diodes.. Často označovány jako světlo budoucnosti. Nízká wattáž ale vysoký výstup světla, neuvěřitelná životnost a podobná hesla jsou často spojována právě s LED panely. Dříve nešlo koupit levné, kvalitní panely, to se naštěstí díky vysoké poptávce mění.. Čipů led existuje nepřeberné množství a zorientovat se v nich to by bylo na samostatný článek. Proto si jen řekneme výhody a nevýhody panelů a na co se při výběru zaměřit. Mezi nesporné výhody patří určitě vysoká životnost. Pokud zvolíme panely které používají kvalitní driver (řadič napájení) i čipy, můžeme se těšit na velmi odolné světlo, pokud ale slevíme a pořídíme panel který je pochybného původu můžeme mít problém vypěstovat kus mechu natož plodící rostlinu. Další velkou výhodou je emitované světlo které je kvalitní, často plnospektrální. Nevýhodou může být vyšší pořizovací cena, tu bych ale bral jako investici která se velmi rychle vrátí.

Mezi přední výrobce v evropě řadíme např Gavita nebo Lumen King. Především Gavita s jejich 2000e LED panelem je sázka na jistotu- plné spektrum díky použití kvalitních čipů Osram a Samsung, vysoká účinnost které je dosaženo díky „pohonu“ za pomocí řadičů od Philipsu. Další skvělá volba je panel Sun System 1850e 720W. Výborné jsou i panely Hortimol LED které jsou velmi vhodné pro micro-growing a pěstování zeleniny a bylin doslova v kuchyni.

 

LEC - Light emitting ceramic nebo ceramic metal halide. Halid a keramika v jednom

LEC/CMH- modifikovaná metal halid výbojka s jádrem z keramiky (odtud i název – Light emitting ceramic) a dvojitým vnějším sklem. Díky jádru z keramiky které je extrémně odolné proti vysokým teplotám je možno jádro plnit bohatší směsí plynů a solí a díky tomu dosáhnout plnospektrálního světla. LEC světla se vyrábí ve dvou variantách a to 3100 K a 4200 K.

3100K výrobci označují jako full spectrum, její využití je buď jako samostatný zdroj světla pro růst i květ ale je skvělá i jako doplňkové světlo k jiným zdrojům.

4200K je poté označována jako růstový zdroj a její síla je ve vyšším obsahu modré části spektra a UV. Skvělá volba pro rostliny v růstu, propagaci mladých rostlin nebo pěstování matečních rostlin, lze použít i jako suplementační světlo.

Velkou výhodou LEC zdrojů je jejich extrémní účinnost (schopnost měnit elektrickou energii ve světlo s minimem odpadního tepla a ztrát) a velmi vysoká životnost (CMH Elite lampy od značky Philips mají garantovanou životnost 20.000 hodin, poté ztrácí 5-10% svého výkonu a je vhodno je měnit). Mezi další výhody se řadí menší vyzařované teplo (nižší pracovní teplota jádra), možnost regulace za pomocí předřadníku. Jde tedy o ekonomicky velmi výhodné světlo a skvělou investici.

K jejich rozsvícení je potřeba předřadník.

 

LEP - LEP- Light emitting plasma nebo také slunce v obýváku

LEP- Light emitting plasma, plasmový zdroj který působí trochu jako scifi-

Nízká wattáž ale vysoký světelný výstup, široké spektrum ale bez škodlivých částí a téměř neomezená životnost. Všech těchto výhod je dosaženo díky zajímavé konstrukci a způsobem jakým tento zdroj „vyrábí“ světlo. Co se konstrukce týče tak srdcem plasmových svítidel je rozhodně emittor jako takový. Je usazený v keramické schránce, do které oproti tradičním vysokotlakým zdrojům nevedou žádné kabely. Plyny v kapsli jsou totiž rozpalovány vysokofrekvenčním rádiovým signálem. Díky tomu je i po letech provozu opotřebení minimální a účinnost stále maximální. Kapsle je vyrobena ze speciálního skla a je naplněna širokou paletou plynů a solí, obsahuje v podstatě celou paletu vzácných plynů (xenon, argon, radon, krypton atd). Díky tomu dosahuje širokosti spektra na kterou se ostatní světelné zdroje ještě dlouho nedostanou. Dalo by se říct že plasma je takové domácí sluníčko. Jenže jako slunce, i plasma vyzařuje škodlivou složku UV-C, to je ale odfiltrováno speciálním sklem čili na rostliny dopadá jen plnospektrální, kvalitní světlo.

Výhody jsou tedy jasné- extrémní životnost, nejširší spektrum a vysoký světelný výstup. Jaké jsou tedy nevýhody? Brzy jejich nedostupnost neboť výrobci od jejich použití pro pěstování zvolna ustupují, dále vyšší pořizovací cena která se dá ale brát jako investice a nebo i masivnost konstrukce a vysoká váha. To vše ale vyvažují výhody popsané na začátku textu.

Kdo by doma nechtěl mít přenosné slunce?